Obyčejný den v Hobitíně

12. června 2010 v 16:06 | Carne de Chaveau (admin)
Informace
Název: Obyčejný den v Hobitíně
Autorka: Caddy
Komentář autorky: Je to něco jako povídka, ale je to krátké a nemá to děj, je to prostě popsaný obyčejný den v Hobitíně. S touto povídkou nejsem moc spokojená, ale uvidíme, jaké bude další téma :)


Obyčejný den v Hobitíně
    Dora Stránská si prohrábla kudrnaté světlé vlasy a usmála se do ranního slunce, které jí jemně laskalo po tvářích. Paprsky pronikaly skrz kulaté okno do setmělé, ale útulné nory. Malá dívka vstala a oblékla si pohodlnou širokou sukni. Po bohaté snídani se svými rodiči a třemi sourozenci se vydala ven. Byl krásný den a sliboval příjemné zážitky.
    Dora proběhla malou upravenou zahrádkou a vyběhla z vrátek. Všichni hobiti už byli po snídani a tak byli ulice Hobitína zaplněné. Někteří šli na pole obdělávat půdu a někteří se jen tak procházeli a povídali si se sousedy. Hobití děti se vesele smály a běhaly po prašných cestičkách. Dora je pozdravila, ale dál pokračovala sama. Došla až na kopec nad Hobitínem a rozhlédla se po okolí. Svěže zelená tráva pokrývala kopce všude kolem a střídala se s úrodnými poli, na kterých pracovali hobiti malí jako drobné tečky. Dora se šťastně usmála. Milovala Kraj - svůj domov. Milovala bujaré oslavy, večerní posezení v hospůdkách, hry s ostatními dětmi... Ale nejvíce se vždy těšila na setkání se starou Bellou. Přestože to byla její babička, říkala jí stejně jako ostatní - stará Bella. Už dlouho ji neviděla, její babička byla mezi hobity totiž veliký dobrodruh a právě teď byla navštívit příbuzné do Hůrky. Dnes se měla vracet a Dora toužila být zase u ní, poslouchat její příběhy a užívat si pohody a klidu.
    Celý den napjatě očekávala příchod staré Belly, takže kromě jídla, které si opravdu užívala, ani nevnímala, co dělá. Když si konečně našla zábavu - četla si stočená ve velkém měkkém pohodlném křesle, uslyšela starý známý hlas, který jako by se sametově dotýkal každého, který ho uslyšel. "A kde je moje vnučka? Kde je Dora?" Dora vyskočila radostí a aby něco nepromeškala, rozběhla se tak rychle, že převrhla židli stojící jí v cestě. Nedbala na to a vběhla přímo do Belliny rozevřené náruče. Babička vnučku objala, políbila a pošeptala jí: "Dneska na smluveném místě hned po večeři." Potom Doru pustila, dělala jako by nic a dál si povídala s její maminkou - poněkud baculatější dobromyslnou hobitkou.
    Bylo to poprvé po dlouhé době, kdy se Dora nemohla dočkat, až večeře skončí. Potom se co nejrychleji vytratila a celá udýchaná doběhla na kopec nad Hobitínem. Stará Bella už tam seděla a přívětivě se usmívala. "No no, Doro, pomalu. Máme přece spoustu času." Dora si sedla vedle ní a chvíli bylo ticho. Potom vyndala babička ze své velké kapsy dýmku, a přestože většinou kouřili pouze hobiti mužského rodu, ona si tento zvyk osvojila. Zapálila si ji, potáhla a vypustila šedavý obláček namodralého dýmu, který ihned začal stoupat k obloze, dokud se nerozplynul.
    Dora chvíli starou dámu pozorovala a snažila se vnímat její pohodu a klid, ale potom to nevydržela a zeptala se: "Tak jak bylo v Hůrce? Jsou nějaké nové zprávy? A co se děje ve světě kolem?" Bella se usmála a začala vyprávět. Dívka jí naslouchala s doširoka otevřenýma očima a hltala každé její slovo. Dozvěděla se plno zajímavostí a vyslechla plno příběhů o elfech a velkých lidech...
    Začalo se stmívat a obzor potemněl. Dora se přitulila ke své babičce, aby jí nebyla zima, a obě pozorovaly vlídná světélka Hobitína, který se krčil v údolí pod nimi. Stará Bella po chvíli vstala, chytla vnučku za ruku a řekla: "Už je čas, pojď." Dora přikývla a ospale si promnula oči.
    Po chvíli vešly do městečka a ulicí lemovanou skleněnými lampami kráčely až před vrátka Dořiny nory, kde se rozloučily. Bella pokračovala dál a její vnučka po chvíli už spokojeně oddychovala v měkké posteli a snila o dalekých zemí a hrdinských příbězích...

Komentáře a hodnocení
Carne de Chaveau: Největším kladem této povídky (ikdyž ona to, jak sama autorka píše, ani moc povídka není) je asi udržení atmosféry Kraje, jak ho popsal sám Tolkien, osobně mi to přišlo hodně ,,reálné" - teď však nevím, jestli na to nemá vliv i to, že jsem Pána prstenů četla a dokážu si tak hobití národ celkem živě představit. Bohužel mi ale v Dořině příběhu chybí nějaká změna nálady, celé je to poněkud jednotvárné. Caddy ale podle všeho šlo hlavně o zachycení atmosféry, což se povedlo, takže hodnotím kladně.
Body: 7/10
Eledhwen: Všechno co napíše Caddy se mi moc líbí pro svou pohodovou atmosféru. Také jsem ráda, že příběh pochází ze Středozemě kterou jsem si hned při čtení zamilovala. Teď se může zdát, že vidím jméno Caddy a hned řeknu skvělé!, ale stačí si povídku z Hobitína přečíst a poznáte, že dávám právem 10 bodů! Takže skvělé Caddy, skvělé! :)
Body: 10/10
Růženka: Když jsem tuhle povídku četla poprvé, zdála se mi celkem krátká a prakticky bez děje. Ale čím víc jsem o ní přemýšlela, tím víc jsem docházela k názoru, že právě to je její přednost. Povídka má krásnou poklidnou atmosféru, Caddy má vůbec pro líčení cit. Zadaná slova si sice lehoučce upravila - nevím, nakolik je to v souladu s pravidly - ale myslím, že jinak zadání dostála. Objevila jsem několik drobných stylistických chybek, ale nic vážného. A bohužel jednu gramatickou - konkrétně hned ze začátku věta "...a tak byli ulice Hobitína zaplněné." Ale to taky mohl být překlep "v zápalu boje", čas od času se to stane :)
Celkově se mi povídka líbí, je taková milá. No, celá Caddy :)
Body: 8,5/10
Clarett: Povídka jednoduchá a přesto příjemná, s tou krásnou poklidnou atmosférou Tolkienova světa, do níž však umí Caddy krásně zapracovat i svůj vlastní, laskavý styl. :) Jen bych moc ráda slyšela Bellu vyprávět - tahle pasáž by se tam určitě dala zapracovat. :) Chtělo by to zapracovat myšlenku nebo příběh. Sloh je ale vynikající. :)
Body: 6/10
Celkový průměr: 8 bodů
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clarett Clarett | Web | 12. června 2010 v 18:34 | Reagovat

Krásná povídka, však jsem to už psala. :-) A ta atmosféra, ach, Cad, takovou umíš navodit snad jen ty. :-) Těším se na tvoje další příspěvky!

2 Caddy Caddy | Web | 12. června 2010 v 19:38 | Reagovat

Děkuji moc za hodnocení :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama