Zpátky tam, kde je její srdce

5. srpna 2010 v 3:44 | Carne de Chaveau (admin)
Informace
Název: Zpátky tam, kde je její srdce
Autorka: Selenne L. Athi
Téma: Fanfiction
Fanfiction: Letopisy Narnie
Komentář autorky: Velice infantilní fanfiction na Letopisy Narnie s lehce pozměněným příběhem, protože se více drží toho filmového (tedy vztah/nevztah Kaspiana a Susan) Odehrává se po posledním díle celého cyklu Poslední Bitva a vypráví Susanino utrpení na tomto světě. Doufám, že se jinak bude líbit i koncem, protože mám postavu Susan ráda a moc se mi nelíbilo, jak to s ní dopadlo.


Zpátky tam, kde je její srdce
Podívala se na ručičky budíku, které netrpělivě odtikávaly čas. Narovnala hlavu, přičemž cítila, jak jí na tváři lechtají drobné pramínky jejích tmavých vlasů.
  Hlasitě si povzdechla. Jak se jí dnes nechce vstávat. Nejraději by tam ležela do konce světa. Nikam se jí nechtělo. Byla to taková událost, která jí vrazila citovou facku, po níž nikdy nic nebude takové, jako dřív.
  Susan Pevensiová, téměř dvacetiletá, s nádhernými rysy i postavou. Kde bylo její nadšení pro módu a nejnovější trendy? Kde byl ten neodbytný pocit potřeby si neustále něco kupovat, předvádět se a hloupě se chichotat?
  Tohle vše se smylo, jako její dávná, dětská nevinnost.
  Susan pomalu vstala a jako bez duše přešla ke svému toaletnímu stolku, kde roztřesenýma rukama uchopila tvrdý papír, na němž stálo černým inkoustem popsaným zkušenou rukou:
  "Vážení pozůstalí, chtěli bychom Vás srdečně pozvat na rodinný pohřeb…"
  Dál se nedostala. Slzy jí máčely tvář, papír jí vyklouzl z rukou, jako kdyby v nich neměla žádný cit.
  Dívka se nahrbeně otočila a s tlumeným vzlykotem se vydala k šatníku. Oblékla si nádherné, černé splývavé šaty, které jí dokonale padly. Pak se vrátila ke své toaletě a roztřesenou rukou si na tvář nanášela růž a na ústa rtěnku. Pak pohlédla do zrcadla. Vypadala jako strašidlo. Opuchlý obličej, šminky nanášené nepečlivě a rozklepaně. Vzala si vlhký ubrousek a pomalu to všechno setřela. Aspoň pro jednou přijde jako Susan. Jen jako Susan, žádná přemalovaná, umělá figurka.
  Nechala se odvést londýnským taxíkem až ke bráně hřbitova. Tam vystoupila a pomalým, nijak nerušeným krokem se vydala branou dál, do míst, kde se oslavuje smrt.
  Pohřeb proběhl poklidně. Na jeden pohřeb tu bylo až moc rakví. Moc smrti, příliš bolesti. Susan stékaly slzy po bledých tvářích. Dívala se, jak postupně, jedna schránka věčného odpočinku za druhou, mizí v klidné zemi.
  Ostatní pozůstalí již odešli, ona tam zůstala jediná. Sama. Sama, jako černý anděl bolesti. V ten moment se v jejím nitru nadobro zbořili veškeré stěny nepřístupu a lhostejnosti, v ten moment, jakoby procitla ze snu. Všechny její naděje a dřívější ideály popraskaly jako tenké sklo pod velkým náporem reality.
  Susan klesla na kolena, obličej schovaný v dlaních. Dlouho, příliš dlouho se rozhodovala, jestli to vysloví. Jestli bude mít dostatečnou odvahu.
  "Aslane," zašeptala a cítila, jak jí po několika příliš dlouhých letech opět naplňuje to prazvláštní teplo, které uklidňovalo i hřálo za těch nejkrutějších zim. "Aslane," znovu zašeptala.
  "Jsem tady, mé dítě," ta slova jí zněla jako nejnádhernější píseň, kterou kdy slyšela. Cítila na krku jeho teplý dech, který připomínal voňavý, letní den. Téměř se bála otočit.
  "Neboj se mě, Susan Pevensiová," pronesl Aslan klidným hlasem. Susan se konečně odhodlala k pohybu. Vstala a pomalu se otočila. Když uviděla ty prastaré, nádherné lví oči, zatajil se jí dech. Na okamžik ztuhla, pak natáhla ruku a chtěla se dotknout té zlatavé hřívy, Aslanovi oči však prozrazovaly něco, po čem raději stáhla ruku zpátky.
 "Odpusť mi, můj králi," Susan znovu poklekla do čerstvé trávy a pokorně sklonila hlavu.
 "Má drahá," zašeptal Aslan a otřel se tváří o její obličej. Při tom doteku té horké srsti polila Susan další neovladatelná vlna tepla a bezpečí.
 "Pomoc mi, můj pane," zamumlala Susan a slzy jí stále kanuly po tváři. "Zůstala jsem tu sama."
 "Já vím, Susan, já vím," přisvědčil Aslan. "Mohu tě vzít za tvou rodinou, pokud zapudíš všechny hloupé myšlenky na tento svět. Pokud skutečně prohlédneš jednoduchost a tupost pozlátka a těch pomíjivých věcí, v které jsi tak zarputile věřila."
 "Na to jsem již zapomněla, Aslane," pronesla Susan rozhodně. "Už mě to přestalo zajímat. Doufám, že jsem dostatečně prozřela."
 "Jsem na tebe hrdý, Susan Pevensiová," pronesl Aslan a položil jí ohromnou tlapu na rameno, "měla jsi dostatečnou odvahu na to, abys zahodila všechnu svou pýchu a ješitnost a po letech mě dokázala přivolat.
 Pojď tedy," řekl silným hlasem, při kterém se otřásla země, "tvá rodina tě očekává."
 Susan pocítila, jak se jí zmocňuje kratičká bolest, pak jí však ovanul vítr, objal ji ve své teplé náruči. Susan náhle ucítila nádhernou, sladkou vůni. Tak voní domov. Tak voní Narnie.
 "Promiňte, má paní," ozval se zvučný hlas, "neznáme se odněkud? Jste mi nesmírně povědomá."
 Susan otevřela oči a spatřila mladého muže, jak si ji zaujatě prohlíží.
 "Kaspiane," vydechla. Na tohle shledání nebylo potřeba slov.
 "Pojď, má královno," pronesl Kaspian, uchopil ji za ruku a láskyplně se na ni usmál. "Vezmu tě za tvou rodinou."
 Susan ucítila hřejivý pocit, tak neuvěřitelný a nádherný. Byla doma. Byla doma tam, kde bylo její srdce.
 "Děkuji ti, Aslane, můj králi," zašeptala a cítila, jak se jí do očí derou slzy štěstí.

Komentáře a hodnocení
Carne de Chaveau: Až do okamžiku, kdy Susan opět (a naposled) vstoupila do Narnie, jsem z tvé povídky měla tak nádherný (desetibodový) pocit, že jsem tě málem chtěla začít uctívat jako nové božstvo. :) Ale právě v té chvíli, když Aslan řekl ,,Pojď tedy!" a Susan odešla do Narnie, jsem se najednou vrátila do reality. Nevím čím to je, ten konec je perfektní a vzhledem ke tvému stylu psaní jediný možný, ale... Susan se právě teď vítá se svými sourozenci v Narnii... a já stojím na londýnském hřbitově a sleduju mrtvé tělo mladé dívky.
Body: 9,5/10
Eledhwen: Určitě dobrý námět, příběh je skvělý, přesně tak bych chtěla, aby Letopisy Narnie skončily... nešlo by to přidat k sedmému dílu? :)
Body: 9/10
Růženka: Za tuhle povídku Ti musím poděkovat. Při čtení posledního dílu Narnie mi totiž Zuzany bylo docela líto a říkala jsem si, jak to s ní asi bylo dál. Jak osmělá se nejspíš musela cítit. A to ani nepatří k mým oblíbeným postavám. Povídku jsem přečetla jedním dechem, moc se mi líbila. A musím přiznat, že jsem byla úplně naměkko. Pokud svou povídku považuješ za infantilní, zajímalo by mě, co by sis myslela o mých Včelích medvídcích... :) Nepostřehla jsem tam žádné závažné chyby stylistické, ale 1 gramatickou - která ale také mohla být překlep.
Body: 9,5/10
Caddy: Říkala jsem si, co na téma Letopisy Narnie vymyslíš a už jsem očekávala nějaké nové dobrodružství čtyř dětí, ale ty jsi to napsala docela neobvykle. Začátek byl smutný a depresivní, ale skončila jsi to opravdu krásně a dojemně a zanechalo to ve mě velmi silný pocit. Líbilo se mi také, jak jsi vykreslila postavy Susan a Aslana. Celkově - jsi šikovná :)
Body: 10/10
Celkový průměr: 9,5 bodu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Selenne L. Athi Selenne L. Athi | Web | 17. srpna 2010 v 18:25 | Reagovat

ty jo! děkuju moc! To jsem absolutně nečekala! Jsem ráda, že se vám tohle FF líbilo:) Opravdu moc děkuju, páni!!

2 MccarthyGWEN MccarthyGWEN | E-mail | Web | 7. ledna 2012 v 8:05 | Reagovat

I opine that to receive the <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/mortgage-loans">mortgage loans</a> from creditors you should present a good motivation. However, one time I have received a term loan, because I was willing to buy a building.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama